Knihobot

V. Černý

    Mechanika
    Energetické stroje
    Černý - Paměti I: 1921 - 1938
    Babička
    Sibiročka
    Potopa I
    • Velkolepý román polského spisovatele, nositele Nobelovy ceny, je prostředním, dějově zcela samostatným dílem Sienkiewiczovy slavné historické trilogie. Potopa se odehrává na počátku druhé poloviny sedmnáctého století, za polsko-švédské války. Jedinečně zachycený obraz této bouřlivé doby se před námi promítá jako na širokém plátně: napínavé zápletky, barvité a věrohodné boje a bitvy, i život na šlechtických dvorech. Do popředí však zřetelně vystupují soukromé osudy hlavních hrdinů, plné nenadálých zvratů, bloudění, pochybností, ale i upřímných nadějí, statečnosti a velké lásky.

      Potopa I
      4,7
    • Sibiročka

      • 152 stránek
      • 6 hodin čtení

      Románek o knížecí dceři, kterou shodou okolností vychovává v sibiřské tajze chudý lovec.

      Sibiročka
      4,5
    • Babička

      • 288 stránek
      • 11 hodin čtení

      Babička Boženy Němcové, s podtitulem Obrazy z venkovského života, patří mezi základní díla naší literatury. Vydaná byla poprvé roku 1855 a Němcová v ní kromě vlastních vzpomínek na dětství v Ratibořickém údolí využila také své znalosti lidových tradic a zvyků. Autorka napsala Babičku ve velmi těžkém období svého života, po smrti syna Hynka. Poetické obrazy Ratibořického údolí a Proškovic domácnosti byly pro ni útěchou a potěšením, a na čtenáře tak působí podobně. Snad i proto se Babička stala druhou nejoblíbenější knihou ve čtenářské anketě „Kniha mého srdce“. Na Staré bělidlo přijíždí za svou dcerou a její rodinou babička, která se svou moudrostí a laskavostí stává uznávanou i obdivovanou osobou všech lidí kolem. Babičce postupně začnou naslouchat i lidé ze zámku, včetně samotné kněžny Zaháňské. Němcová kolem babičky, žijící v harmonii s přírodou i s lidmi, vytvořila poklidné vyprávění s řadou „obrazů“, zachycujících ve zidealizované podobě venkovský život během plynutí roku. Přesto i ten má své dramatické příběhy, jako je smutný osud bláznivé Viktorky, nešťastně zamilované a z tragické lásky pomatené. Vyprávění plyne klidně a volně, v opakujícím se rytmu života na vsi. Snad proto je dodnes knihou, k níž se čtenáři vrací pro dojemné líčení klidného světa autorčina dětství, kde si lidé pomáhají, rodiny drží pospolu a naslouchají moudrosti starých lidí.

      Babička
      3,6