Radovan Krátký Knihy

Kniha Radovana Krátkého Bubáci s podtitulem Malý přírodopis duchů, přízraků a strašidel vyšla poprvé v roce 1961 a v paměti ji má v této podobě nejedna generace. V lehce rozpustilém duchu – a s pomocí nepřekonatelných ilustrací Miroslava Váši – nám autor přivádí před oči strašidla, přízraky a další roztodivná stvoření, která se zrodila v lidské fantazii. Kromě těch známějších, jako jsou Bazilišek, Bezhlavý jezdec, Diblík, Hejkal, Ježibaba, Klekánice či Meluzína, tu najdeme i Nemodlenku, Zimnici, Škrabinožku a Rýbrcoula. Svérázná encyklopedie, přinášející vyčerpávající přehled strašidel na našem území, je určena nejen pro děti a mládež.

Započínají se Jihočeské pověsti, které se vyprávěly nebo ještě vypravují o starodávných událostech a lidech, jakož i neblahých umrlcích a bílých paních, o hastrmanech a světýlkách, o čertech, skřítcích, ohnivých přízracích a jiných divuplnostech, a to v těch končinách, jež se na jihu Čech rozkládají na východ i na západ od řeky Vltavy, spějící od poledního cípu země k jejímu srdci.

V lehce rozpustilém duchu nám autor přivádí před oči strašidla, přízraky a další roztodivná stvoření, která se zrodila v lidské fantazii. Kromě těch známějších, jako jsou Bazilišek, Bezhlavý jezdec, Diblík, Hejkal, Ježibaba, Klekánice či Meluzína, tu najdeme i Nemodlenku, Zimnici, Škrabinožku a Rýbrcoula.

hantýrka a vyjádření souhlasu, nesouhlasu, nadávky.....

Nejšťavnatější starořímský satirik v nepřekonaném překladu zcela oproštěném od akademických floskulí.

Veršované a hojně ilustrované vyprávění o velké svatbě, kterou slavil myšák Myšulín s majitelkou krásných očí Žábou pod hrází třeboňského rybníka.

(Báje, žerty, pohádky a dobrodružné zkazky) ilustrace dokumentární typo / úprava: Pavalová, Olga

Latinsky psané satiry měly od doby středověku do stol. 18. (takový rozsah má náš výbor) zvláště vděčný předmět pro svou útočnost: církev, která se odchýlila od svého poslání náboženského a stala se mocí světskou. Její představitelé, od papeže až po drobné kněžstvo, ve své hrabivosti a lakotě, rozmařilém a nevázaném životě defilují tak zde v nejrůznějších zesměšňujících literárních projevech: parodiích otčenáše či katechismu, dialozích učených i neučených, fiktivních dopisech, útočných verších a j. Vedle hodnotných satir anonymů jako byly na př. "Dopisy tmářů", objevují se ve výboru známá jména: Poggio Braciolini, Ulrich v. Hutten, humanista Erasmus Roterdamský - i náš josefinský Ignác šl. Born.

Monografie mapující linie ženy v kresbách Ota Janečky.

Příběh vypráví o čiperné Sašence, jejích příhodách a trampotách, když spolu se svým psíkem Rekem a kamarádkou Věrou pátrá doma i venku po ztracené panence Jituně.

Lotrovský žaltář: výbor ze středověké vagantské poezie Antologie obsahuje ukázky ze světské latinské středověké poezie z 12. století, jejímiž autory byli nejen vaganti, ale i klerici nebo studenti tehdejších fakult. Všem autorům bylo společné, že psali rozmarné, často i zlomyslné verše, a to nejen pro potěchu posluchačů, ale i s cílem zdiskreditovat nebo zesměšnit nejvyšší vrstvy tehdejší společnosti. Publikace vychází 25 let po smrti jejího editora, který ani v těchto textech nezapře své životní okouzlení literaturou rozpustilou či galantní. Sestavil a přeložil a doslov napsal Radovan Krátký.

Je to výlet do končin, kde vládne krasopaní Venuše, bohyně milostnosti a všeho, co od ní pochází. Galantní poezie rozkvetla nejvíce v XVII. a XVIII. století. Své verše vyprávějí francouzští básníci.

Se jménem francouzského klasika Octava Mirbeaua (1850—1917) je neodmyslitelně spjat Deník komorné, umělecky nejvyzrálejší a nejopravdovější autorovo dílo, známé u nás ze stejnojmenného Buňuelova filmu s Jeanne Moreauovou v hlavní roli. Román je jadrnou výpovědí pohledné služky Celestíny, jež často střídá své zaměstnavatele a leckdy jim musí sloužit i svým krásným tělem. Je současně i kritikou služebnictva, které okrádá a podvádí své pány a přitom napodobuje jejich způsoby a snaží se dostat na jejich úroveň i za pomoci zločinu nebo spoluúčasti na zločinu, což se „přihodí" i Celestině ...

Dvacet pikantních a žertovných příběhů slavného autora italské renesance.

Příběhy této knihy pocházejí z různých koutů světa.

Dekameron je soubor sta novel o lásce rozdělených po deseti na deset dní. Příběhy si vypráví deset mladých lidí, kteří utekli z města na venkov, aby se zachránili před morem, který vypukl ve Florencii roku 1348. Dekameron napsal Giovanni Boccacio v letech 1348 až 1353. V úvodu Dekameronu je rovněž jeden z nejvýznamnějších a nejpodrobnějších popisů moru ve středověku. Příběhy Dekameronu a jejich náměty ovlivnily řadu dalších uměleckých děl v podstatě ve všech oblastech umění.

Druhý svazek pětidílného cyklu Malého Dekameronu s podtitulem Obratnosti lásky pokračuje již v započatém vyprávění Boccacciových renesančních příběhů, jejichž půvab dovede zaujmout i dnešní čtenářskou veřejnost. Dvacet rozverných příběhů, jimž naslouchá společnost mladých lidí třetí a čtvrtý den svého pobytu na venkově, kam se uchýlila z Florencie roku 1348 před morovou ránou, vypráví o lidech obratných a úspěšných zejména ve věcech lásky, ale i o těch jejižch láska vzala nešťastný konec....

Mladý, nezkušený a "čistý" Candide je vychováván na zámku barona Thunder-ten-Tronckha filozofem Panglosem. Když ale nevinně políbí ruku baronovy dcery Kunhuty, je vyhnán z ráje kopanci pana barona a fackami paní baronky. Na cestách Evropou, Novým světem, mezi národy civilizované i primitivní postupně nabývá zkušenosti, setkává se s čestnými formami zla - ať už je působí jednotlivec, společnost nebo příroda. Přesto se Candide nevzdává optimismu, jemuž ho Panglos naučil.

10 příběhů, které si vypravují občané města Florencie, když utekli do hor před morem. Povídají si příběhy, aby se povzbudili k dalšímu životu, když kolem nich řádí smrtelná choroba. Celkově má Dekameron příběhů 100. Ale další díly nevyšly, ačkoli to byl záměr.

„Ostrov Tučňáků“ A.France vyšel koncem roku 1908 a způsobil rozruch na poměrně dlouhou dobu. Byl totiž parodií a satirou na kdeco v - soudobé, minulé a dokonce budoucí společnosti, zejména francouzské. „Tučňáci“ jsou vlastně Francouzi. Vznikli jednoduše: zbožný a ctihodný mnich Mael ztroskotal ďábelským řízením na jakémsi arktickém ostrově. Po všech strastech bezmála slepý a hluchý nepodléhá nicméně svému trudnému osudu a jme se hledat lidi. Nevěřící, které by mohl obrátit na víru křesťanskou. Ve své nevidomosti považuje právě tučňáky za pohany, jejichž duše je nutno spasit

Francouzský román, plný ironie, satiry a vtipu, značně připomíná rozmarné prostředí Chevallierových Zvonokos. Bohatá galerie postav a postaviček poskytuje okouzlující přehlídku lidských vášní, slabostí i zálib.

"Lidi v Čechách měli šprťouchlata odjakživa rádi a dovedli se na věci dívat zvesela, což je pořád lepší než koukat jak slzavé údolí. Když v minulém věku odtáhli z Čech Prusové, zaznamenala o nich u Litoměřic nějaká hlava, co jídala vtipnou kaši: Zde leží Prus, / Sněd kozy kus, / až mu z toho pukl nácek. / Pohřben byl na tento plácek. / Holenkové, takový nápis vydá za celé pojednání! V každé zemi měli už od pradávna nějaké město ať už vymyšlené nebo skutečné, jež bylo vzorem pošetilosti a nejapnosti, a v němž žili lidé příkladně praštění. V Čechách měli Kocourkov..." Těmito slovy uvádí autor veselé vyprávění, které se snaží vysvětlit, jak došlo k různým říkačkám, posměškům a písničkám, vážícím se k jednotlivým vesnicím a městům.

satirické povídky o nekritickém obdivu k věcem, které ani nepotřebujeme

Kuriózní diář na rok 1970 sestavený z knih, brožur a rukopisů, z ctihodného tisku i z literárních škvárů, pro pobavení i poučení čtenáře, s možností vlastních záznamů v předtištěných řádcích, se spoustou dobových ilustrací a tisků, Výjimečná kniha v nákladu pouhých 15 tisícvýtisků, kterou sestavil Radovan Krátký a vydal Československý spisovatel v edici HU-SA.

Historická novela z doby vlády Václava IV. popisuje boj Čechů s cizozemci o pražskou univerzitu. Napsáním této povídky si Tyl kladl za cíl sjednotit Čechy.

Voltairův Candide vzrušuje čtenáře už přes dvě stě let. Když roku 1759 poprvé vyšel, vzbudil obrovský rozruch a velké pohoršení. Autor se opovážil nastavit současné společnosti zrcadlo, které s jízlivým humorem zobrazilo její zvrácenost. Ve Voltairově satirickém pohledu na uspořádání světa vystupují všechny hodnoty ve své obnaženosti a často jsou prostě postaveny na hlavu. Slavný Candide je v naší knize doplněn několika menšími prózami (Cosi-Saneta aneb Malé zlo pro velké dobrodiní, Bababek a fakíři, O dvou lidech, kteří se navzájem utěšovali, Memnon čili O lidské moudrosti, Jak to na tom světě chodí - Babukovo vidění jím samým popsané), které dokreslují voltairovský portrét světa i portrét jednoho z nejduchaplnějších spisovatelů všech dob.

Výbor z děl francouzských básníků 17. a 18. století (např. Grécourt, La Fontaine, Voltaire, Nogaret, Imbert, Choderlos de Laclos) a ojediněle i 19. století se zaměřuje na rozměrnější básně anekdotického rázu — na básnické povídky, jejichž námětem je rozvernost, milostnost a především duchaplnost. Výbor, který nezahrnuje překlady, nýbrž přebásnění a který navazuje na sbírku Galantní poezie, je knihou půvabnou, veselou a zábavnou. 22-096-70

Italský básník z konce 18. století vychází v tomto významném satirickém díle z bohatých zkušeností vychovatele šlechtických synků. Je sice okouzlen přepychem života šlechty, vysmívá se však prázdnotě, bezcílnosti a parazitismu života mladého šlechtice, jehož zápory porovnává s některými klady a významem práce prostých lidí. Mluví o nespravedlivém rozdělení společnosti na "sprosté a urozené".

Souborné dílo politických a společenských pamfletů, básní, karikatur a všemožných dalších provkací.

V rozmarném, přiléhavými ilustracemi ještě podtrženém vyprávění nechá autor spořádaně, v abecedním pořadí před čtenářem defilovat strašidla, přízraky i duchy všeho druhu, jak si je dovedla lidská fantazie vymyslet, i prozrazuje, jak asi k tomu došlo a ukazuje, že jen pošetilec by v ně mohl doopravdy věřit.

Další kniha známého kreslíře, plná obrázku a humoru.

Kaleidoskop pohledů a reportáží z autorovy cesty po Polské lid. rep. Historické exkursy o dějinách polských měst, pověsti a kuriózní příběhy z minulých století se střídají se vzpomínkami na polské hrdinství v odboji proti nacistickým okupantům, s líčením krás Bělověžského pralesai s pohledy na budovatelskou přítomnost.

Vtipné příhody a satirické verše se posmívají chybám ve veřejném i soukromém životě, které vznikají buď z pozůstatků maloměšťáctví nebo nesprávným pojetím a zkreslením zásad nové společnosti

Lodní deník křižníku "Jirka Kačaba", karavely "Santa Maria" a torpedoborce z1+z2/2 . v", v němž je popsána plavba několika mořských vlků z Horních Kráčmeřic a jejich příběhy, které zažili na vodě i na souši.

Druhý svazek pětidílného cyklu Malého Dekameronu s podtitulem Obratnosti lásky pokračuje již v započatém vyprávění Boccacciových renesančních příběhů, jejichž půvab dovede zaujmout i dnešní čtenářskou veřejnost. Dvacet rozverných příběhů, jimž naslouchá společnost mladých lidítřetí a čtvrtý den svého pobytu na venkově, kam se uchýlila z Florencie roku 1348 před morovou ránou, vypráví o lidech obratných a úspěšných zejména ve věcech lásky, ale i o těch jejižch láska vzala nešťastný konec.

Nejnovější a obrázkový egyptsko-persko-chaldejsko-český snář. Sebral, sestavil a návodem opatřil Radovan Krátký, úvod Zdenek Seydl. Druhé, doplněné vydání.

Autor zde shromáždil řadu krátkých vyprávění a veselých příběhů, často s rozmarnou milostnou zápletkou, okořenil ji anekdotou či umocnil sentencí. Všechny vyhledal ve starých knihách, archivech a kronikách a nechal promluvit nepřikrášlenou historii, která doplní naše vědomosti ze školních lavic nejednou zajímavostí. 1. vydání.

Autor v 10 příbězích oživuje dávné hitsorie drsných vládců moří, desperátů a lupičů, historie jejich lásek, odvážných kousků, i jejich pohnutých konců.

Soubor parodií na někdejší staré lidové kalendáře (např. na kalendáře Pečírkovy, staré Kalendáře rolnické, vojenské) z předválečných a z "předpředválečných" let. Humorná kniha obsahující nezbytné kalendárium, dále horoskopy pro pohlaví mužské i ženské, tabulky osudu, kapitoluo jasnovidectví, literární hádanky, příkladné povídky do života, rady pro domácnost, hry, domalovánky apod.

Výbor vyprávění, zvl. renesančních, jimž bylo dáno jméno novelly (v úspornější, anekdotě bližší formě se nazývala facetie) - protivy to dřívější dvorské literatury veršem. Začíná Rusticianem da Pisa a končí ve stol. 17. Sagredem, přinášejíc bohatší výběr z autorů a děl nejproslulejších: ze sbírky Novellino, z Boccacia, Sacchetiho a z Bandella. Tato literatura, psaná prosou v období, kdy po rytíři na jeviště dějin vstupuje měšťan, bankéř a obchodník, podává se zde v přehledném obraze a ukazuje, jak se novella dostala přes pozůstatky rytířského vyprávění se starými hrdiny k hrdinům, přiměřeným měšťanstvu, jak zachycovala současný život a jak se snažila otázky tohoto života řešit. Vděčným námětem jejího posměchu byly zlořády a lehkomyslný život kněží, o čemž podává doklady i náš výbor.

Pro zasmání a především poučení jsou v knize shromážděny pověry v nejrozmanitějších podobách, které v lidstvu žily a podnes dožívají a využívány k ohlupování lidí sloužily osobním a mocenským cílům, zejména církve.