Témata knihy:
Řízení jako součást duchovní kultury
Češi a Němci (Český management v německé firmě)
Jací jsme – my Češi
Nedorozumění v komunikaci – ve vědě a řízení
Nedorozumění v komunikaci – v umění a utopiích
O rozhodování, etice a odpovědnosti
Formalizace v řízení
Osobnost manažera
Kontinuita a diskontinuita v řízení
Úspěch v řízení
Babička Boženy Němcové, s podtitulem Obrazy z venkovského života, patří mezi základní díla naší literatury. Vydaná byla poprvé roku 1855 a Němcová v ní kromě vlastních vzpomínek na dětství v Ratibořickém údolí využila také své znalosti lidových tradic a zvyků.
Autorka napsala Babičku ve velmi těžkém období svého života, po smrti syna Hynka. Poetické obrazy Ratibořického údolí a Proškovic domácnosti byly pro ni útěchou a potěšením, a na čtenáře tak působí podobně. Snad i proto se Babička stala druhou nejoblíbenější knihou ve čtenářské anketě „Kniha mého srdce“.
Na Staré bělidlo přijíždí za svou dcerou a její rodinou babička, která se svou moudrostí a laskavostí stává uznávanou i obdivovanou osobou všech lidí kolem. Babičce postupně začnou naslouchat i lidé ze zámku, včetně samotné kněžny Zaháňské. Němcová kolem babičky, žijící v harmonii s přírodou i s lidmi, vytvořila poklidné vyprávění s řadou „obrazů“, zachycujících ve zidealizované podobě venkovský život během plynutí roku. Přesto i ten má své dramatické příběhy, jako je smutný osud bláznivé Viktorky, nešťastně zamilované a z tragické lásky pomatené.
Vyprávění plyne klidně a volně, v opakujícím se rytmu života na vsi. Snad proto je dodnes knihou, k níž se čtenáři vrací pro dojemné líčení klidného světa autorčina dětství, kde si lidé pomáhají, rodiny drží pospolu a naslouchají moudrosti starých lidí.
Život před narozením se nám může zdát jako dávný sen. Zdá se těžké až nemožné si jej vybavit, natož vyložit. Přesto život každého z nás tak začal. Pokud připustíme, že jsme v tomto vývojovém stadiu nebyli psychicky „mrtví“, tj. měli vědomí a stále nespali, pak naše vědomí zanechalo paměťovou stopu, kterou jsme schopni znovu oživit... Každý z nás má v sobě z prenatální doby zabudovanou svoji osobní bibli. Vše, co jen potřebujeme udělat, je znovu oživit tuto paměť nebo, jak se říká obrazně, znovu se zrodit.
Obsahuje básnické sbírky Balady a romance, Večerní písně, V přírodě, Pohádky z naší vesnice a další básnické skladby (např. Alfred) i divadelní hry (Carevič Alexej, Záviš z Falkenštejna, Král Rudolf, Král Vukašín). Uspořádal, úvodem a poznámkami opatřil prof. Jan Voborník.
Problematika knihy se týká programováni, využití a činnosti operačních jednotek a stavebních prvků, zpětného vlivu počítače na řešený problém a aplikací. Z aplikací uvádí použití při zpracování hromadných dat z oblasti ekonomického řízení a pro přímé řízení výroby, v lékařské diagnostice, jazykovědě a strojovém překladu i v procesu učení. Autoři ve svých úvahách vycházejí od nalézání společného jazyka člověka a počítače. Jazykem rozumějí jednak soustavu přípustných základních symbolů, jednak soustavu pravidel pro syntaxi těchto symbolů do složených výrazů. 1. vydání.