Lev Gumiljov Knihy

Autor působil jako vědecký pracovník Petrohradské univerzity, kde mimo jiné pracoval na své vlastní teorii etnogeneze. V jejím duchu pak zpracoval i svou velkolepou práci Od Rusi k Rusku: náčrt etnických dějin z roku 1992, která popisuje historii všech státních útvarů, jež vznikly za posledních dva tisíce let na území dnešního Ruska. Pro nás je to dílo zajímavé a podnětné, neboť přináší ruský pohled na dějinný vztah ruských státních útvarů k Abendlandu, křesťanské civilizaci na Západě, k Říši středu, čínské civilizaci na Východě, a k Orientu, islámské civilizaci ve střední Asii. Čtenář tak sleduje dvě linie knihy: vlastní historický děj a pak snahu autora vnést do této masy dějinných událostí jakýsi řád spočívající na výkladu jeho teorie etnických dějin. Vydáváme ve spolupráci s nakladatelstvím Dauphin.

Pátráni po legendární říši kněze Jana, která podle představ středověké západní Evropy měla existovat „daleko na východě za Persií a Arménií“, umožňuje sovětskému historikovi, aby na jejím pozadí vykreslil dějiny kočovných kmenů ve stepích centrální Asie od rozpadu tureckého kaganátu v 8. století až do vytvoření mongolské říše ve 13. století. Ukazuje rozmanitost ekonomického, politického i kulturního rozvoje turecko-mongolských kmenů na území tzv. velké stepi i podmínky, které umožnily vznik velké mongolské říše.

Kolektivní monografie je věnována vybraným kapitolám ruského myšlení 20. století. Nejprve se zastavuje u obecných rysů vývoje ruské filosofie v průběhu minulého století, všímá si základních proudů navazujících jak na ruskou filosofickou tradici, tak na západní filosofická paradigmata; sleduje také její osudy v emigraci a za dob Sovětského svazu. Další kapitola je analýzou filosofického systému N. O. Losského. Zabývá se především gnozeologií, metafyzikou a etikou, výsledky Losského filosofie pak porovnává se současnou filosofickou situací. V následujícím oddíle je představena politická filosofie I. A. Iljina, jehož koncepce je kritická jak vůči novodobému totalitarismu, tak vůči takzvané formální demokracii. Další kapitola hovoří o filosofii pedagogiky S. I. Gessena, jehož tvorba byla vysoce ceněna v meziválečném Československu. Poslední oddíl je věnován pojetí historie u L. N. Gumiljova, spočívající v takzvané teorii etnogeneze, pokoušející se o vysvětlení vzniku, vývoje a zániku etnik.

Popis napoleonských válek (resp. ruského tažení). Popisuje rodinu šlechtice Andreje Bolkonského. Bolkonskému zemře při porodu žena, on odchází do války, proslaví se. Nebojí se smrti a nezáleží mu na životě. Na dovolené se seznámí s mladou Natašou Rostovou, s níž se do sebe zamilují. Tím Andrej získá znovu zájem o život. Postupně v něm vzrůstá odpor k válce. Dále zde vystupuje Pierre Bezuchov, který je nositelem Tolstého myšlenek, hodnotí dění kolem Napoleona. Bezuchov šel do války ze zvědavosti, postupně se v něm zrodí odpor k násilí a prochází válkou jako pozorovatel. Dostává se do blízkosti Napoleona a chce ho zastřelit, ale neudělá to. Andrej se nakonec dostává těžce raněný domů, kde ho ošetřuje Nataša, které zemře v náručí. Nataša se nakonec vdává za Bezuchova. Tolstoj v tomto díle odsuzuje války a násilí, a to i obranné. Na náměty románu Vojna a mír složil stejnojmenou operu Sergej Prokofjev. 28-084-66

Файл электронной книги подготовлен в Агентстве ФТМ, Лтд., 2013