Tento díl navazuje na předchozí příběhy Jamieho Frasera a jeho ženy Claire, kteří se se skupinkou přátel po předchozích útrapách dobrodružné plavby, jež skončila ztroskotáním, ocitají v Americe. Vydají se do kolonie v Jižní Karolíně, kde má Jamie příbuzné. Amerika v polovině osmnáctého století je skutečně Novou Zemí, nesmírnou divočinou obydlenou indiány a divou zvěří. Jsou tady také guvernéři kolonií, kteří přidělují výhodně půdu, aby přilákali další osadníky. Takovou nabídku dostane i Jamie; znamenalo by to, že by měl opět vlastní panství, ovšem podmínkou je, že by musel odjet zpátky do Skotska a získat další kolonisty. Tomu se Claire brání, protože se bojí, že by tam našel smrt. Jamie má však i druhou možnost, spravovat plantáž své tety Jocasty, která hledá někoho, kdo po smrti jejího manžela převezme usedlost. Život na plantáži je sice příjemný, ale Jamie s Claire brzy poznávají i odvrácenou tvář života v Americe, zejména specifický fenomén Jihu, otrokářství. Záhy zjišťují, že jsou stále více a více zaplétáni do místních záležitostí a politických problémů. Píše se rok 1767 a v koloniích se již projevuje nespokojenost, jež je předehrou americké války za nezávislost. Poté, co jsou Jamie s Claire svědky krutého zacházení s černochy, zachrání jednu otrokyni před jistou smrtí a se svými přáteli a místním zálesákem se vydávají do hor, aby hledali pomoc u indiánů kmene Mohawk.
Louis Untermeyer Knihy
Louis Untermeyer byl všestranný autor, editor a překladatel, který zásadně ovlivnil chápání poezie. Jeho rozsáhlé antologie zpřístupnily současnou americkou poezii generacím studentů od roku 1919. Untermeyer se proslavil tím, že boural mýtus o poezii jako o elitářském umění a ukazoval, že oblíbenost poezie spočívá v jejím univerzálním jazyce. Jeho zájem o literaturu, rozvinutý od dětství, ho propojil s významnými básníky a spisovateli napříč několika generacemi, což obohatilo jeho vlastní tvůrčí i ediční práci.
The question at the heart of these sixteen essays—alternately theoretically demanding, impishly elusive, stylistically impacted, and wholly absorbing—is this: what, in the context of contemporary politico-aesthetic practices, is the avant-garde, and how, if at all, can some version of it continue to exist in a historical moment when ... everything is permitted, hence nothing is any longer possible? Avant-Post engages the question of whether or not avant-garde practice remains viable under the prevailing conditions of a whole series of "post-" ideologies, from Post-Modernism and Post-Structuralism, to Post-Historicism, Post-Humanism and Post-Ideology itself.
Lots of Limericks
Light, Lusty, and Lasting
